372/2001
VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj
stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se
rozumí
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na
poskytování teplé užitkové vody
(1) Náklady na vytápění a
náklady na poskytování teplé užitkové vody, které byly
vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období,
zahrnují
v cenách podle cenových
předpisů.3)
(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce
také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování
teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii
vlastník na základě jejího měření nebo odborného
posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému
spotřebiteli.4)
(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na
vytápění a na poskytování teplé užitkové vody stanoví
vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z
klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v
zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii
na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období
rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů
tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové
plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné
podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné
energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a
výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou
náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné
energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u
konečných spotřebitelů s měřením či indikací v
zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací
jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k
překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu
výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných
spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie
nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku
rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako
složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů
vytápění u konečných spotřebitelů provádí vlastník
nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího
období.
(7)
Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů
tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes
opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet,
nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto
konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů
připadající na 1 m2 započitatelné podlahové
plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle
přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8)
Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7
jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na
tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, které
se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném
zúčtovacím období.
(9)
Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo
indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období
odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba
odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky
nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1
m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací
jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch
indikátorů vytápění, u kterých nelze zpětný odečet
zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací
období použije průměrná hodnota spotřební složky
nákladů připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím
období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové
vody v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na poskytování
teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací
období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a
spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka
70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a
nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(4)
Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných
u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně,
vždy však ke konci zúčtovacího období.
(6)
V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů
nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku
rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt
nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v
případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru
velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k
celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v
zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých
bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé
užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební
složky na základě odborného posouzení. V nebytových
prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo
odpovídající velikost podlahové plochy na základě
odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu
využívání teplé užitkové vody.
(7)
Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo
přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich
odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období
u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů
připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací
jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k
této vyhlášce.
(8)
Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7
jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na
poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce,
které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném
zúčtovacím období.
(9)
Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro
odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru
průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací
jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za
neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v
odstavci 7.
(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování
teplé užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů
u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9
platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním
zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí
určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a
náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové
vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění
a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
vytápění rozúčtovává vlastník základní složku
nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory
odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody
rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5
odst. 3.
(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané
přímo jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných
prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány
vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto konečné spotřebitele
podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách
zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se
náklady těmto konečným spotřebitelům způsobem, který
stanoví vlastník.
(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru
vytápění nebo instalovaného vodoměru vlastník spotřební
složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z
klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
(5)
Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu
zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty k termínu
změny, vlastník rozdělí
(6) Nemá-li zúčtovací
jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného
spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a
nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným
spotřebitelům
(1) Náklady na tepelnou energii
na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody
připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce
se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do
4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním
vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
(2) Ve vyúčtování vlastník uvede
(3) Vlastník seznámí
konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze
kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a
nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní
konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných
spotřebitelů vlastník do 30 dnů provede v případě jím
uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo
přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí
konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování
podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních
měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly
uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný
nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních
měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
za zúčtovací období, které započalo přede dnem účinnosti
této vyhlášky, se provede podle právního předpisu platného
k 31. prosinci 2001.5)
§ 9
Tato vyhláška nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
Ing. Lachnit, CSc. v. r.
____________________________________________________________
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Druh místnosti | Koeficient [ - ] |
v bytě | 1,0 |
ve skladě | 1,0 |
v kanceláři | 1,2 |
ve zdravotním středisku | 1,2 |
v mateřské školce | 1,2 |
ve výstavním sále | 1,2 |
v prodejně | 1,3 |
v obchodním domě | 1,3 |
v učebně | 1,3 |
v tělocvičně | 1,3 |
v dílně | 1,3 |
v restauraci, kavárně, vinárně | 1,4 |
ti - tes s = ---------- [ - ] , tis - tes
kde je
Koeficient [ - ] | |
jednou stěnou | 0,1 |
dvěma stěnami | 0,2 |
třemi stěnami | 0,35 |
čtyřmi stěnami | 0,5 |
pěti a více stěnami | 0,75 - 1,0 |
5S n = ---- [ - ] , A
kde je
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy
nebytových prostorů pro rozdělení základní složky
nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují odborným
posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé
užitkové vody.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Výpočet spotřební složky nákladů
na vytápění podle § 4 odst. 7 a na poskytování teplé
užitkové vody podle § 5 odst. 7
se provede podle vzorce
X . Sc . Pni Sni = ---------------- [Kč] , Pc
kde je
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za
Pc a Pni dosazuje započitatelná
podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování
teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za Pc a Pni
dosazuje podlahová plocha.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
Měsíc | % | Měsíc | % |
leden únor březen duben květen červen |
19 16 14 9 2 0 |
červenec srpen září říjen listopad prosinec |
0 0 1 8 14 17 |